close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

-Rozpolcená mezi dvěma světy24

25. července 2015 v 14:03 | SakuraUchihaHaruno13 |  Normální svět
Naruto byl neskutečně šťastný kvůli tomu, že dostal možnost na uskutečnění svého snu. Dostal povolení a mohl se dál snažit o to, aby dosáhl trůnu.
Srdce mu splašeně bilo z představy, že už za chvíli bude mít možnost usednout na trůn jako právoplatný dědic a vládnout své rozsáhlé říše. A co víc-bude s ním jeho krásná princezna s vlasy barvou připomínající rozkvetlý kvítek sakury. Bude se moct dívat do jejích jarně zelených očí a zří v nich štěstí i vděčnost za to, že ji vytrhl z druhého světa a vyrval ji ze spárů té příšerné rockové muziky. Bude mu zavázaná, jelikož budeš vědět, že ji zachránil od všeho násilí a krutosti, kterou by jí mohl Itachi způsobit. Bude šťastná a spokojená, protože vedle sebe bude mít veselého a dobráckého Naruta, který ji bude milovat a bude jí šeptat ta slova lásky tak často, jak jen bude chtít. Bude k ní promlouvat a sdělí jí, že jí miloval celou tu spoustu let, co společně strávili.
***
V druhém světě se mezitím Sakura starala o svoji dceru. Už si ani nepamatovala, kdy se naposled dobře vyspala. Ač jí rodiče její nové rodiny pomáhali a nabídli se, že budou některou noc hlídat oni, stejně se bude a chodila Sayuri kontrolovat. Nebylo to kvůli tomu, že by jim nevěřila, ale její mateřská láska ji neustále nutila být s ní, kdyby se jí náhodou něco stalo. Byla z toho tak strašně vyčerpaná, že si už ani nedokázala představit život bez té věčné únavy, ale snažila se to vydržet. Byla to zároveň i Itachiho dcera, byla to památka, kterou tu po sobě Itachi nechal, proto ji nemohla opustit. Milovala ji, a stále ještě koutkem srdce milovala i Itachiho.


Hinatě bylo zatěžko jakkoli pomáhat Sakuře respektive pomáhat Sayuri. Měla vždy velký problém s tím, když jí Sakura nebo její matka požádala o to, aby pro malou něco udělala. Příčilo se jí jakkoli pomoct s tím děckem, které se objevilo v jejich rodině a bralo si na sebe všechnu pozornost. Nesnášela, když se všechno točila kolem té maličké holčičky, která jenom řvala nebo zvracela. Odsuzovala, jak pečlivě se jí všichni věnují. Přišlo jí, že to v jistých ohledech už přehánějí. Domnívala se, že nemusí chodit pokaždé, když ta holka zařve. Podle ní si ta malá nezasloužila tolik pozornosti, jíž se jí dostávalo.
Neji měl naprosto odlišný názor. Měl ji rád od první chvíle, kdy pohlédl do jejího nevinného obličeje. Přišla mu tak strašně roztomilá a sladká. Najednou začal přemýšlet o tom, že by z něj klidně mohl být otec. Snažil se vypomoct, jak to jenom šlo. Často na ní mluvil a vyprávěl jí jakési zvláštní příběhy. Postupně se začal zapojovat i v noci, když si Sayuri žádala pozornost. Jenom zlehka zakusil rodičovství a přišel na to, jak je to namáhavé, i když to nedělal úplně. Byl dočista překvapený tím, jak to všechno může Sakura vydržet. Nedokázal si ani představit, jak to pro ni musí být těžké, když navíc u sebe nemá ani svého přítele, který by jí s dítětem vypomohl. Nechtěl si ani představovat, jak se musí jako matka cítit, když jí otec jejího dítěte opustil. Nechápal ani, jak si to mohl dovolit. Nepřišel na důvod, který by byl důležitější než výchova vlastního dítěte.
***
Naruto strávil několik následujících dní ve svém světě. Společně se Sakuřiným otcem vyrazil za rodem Hyuuga, aby je požádal o pomoc. Vysvětlil, jakou informaci našel a knihu propůjčil nejvyššímu představiteli rodu. Poskytl mu možnost přečíst si onen historický pramen a posoudit, zda je důvěryhodný. Nechal si spoustu času na rozmyšlenou.
"A oč vám vlastně jde?" ptal snad již posté a Naruto mu pořád odpovídal stejně.
"Přeji si učinit spravedlnosti zadost, a vzít si, co je po právu mé," odvětil. "Nehodlám dále trpět, že na mém trůně sedí prachsprostý zloděj."
"Ach ta slova!" pokáral ho král. "Chápu, že jsi dosti rozezlen, musíš se však umět ovládat," kladl mu na srdce, "jinak z tebe dobrý král nebude."
"Zajisté," sklopil hlavu a tiše se modlil, aby se postavil na jejich stranu.
"Žádáte po mně mou armádu, která by ve spojení s tou vaší, popřípadě s několika dalšími postrašila mocného Uchihu? Doufáte, že vám takto předá svůj trůn?" Narutou doufal, že to, co slyší v jeho hlase, není výsměch. To by mu ještě scházelo, posměch všech ostatních.
"Zda-li se vám to zdá příliš zoufalé, nejspíš to plně odpovídá situaci," pokusil se bránit Naruto. "Avšak cítím v svém srdci, že udělám vše, co bude třeba, abych se stal tím, kým skutečně jsem. Přeji si přijmout své poslání a nezklamat své předky, kteří trůn střežili přede mnou. Cítím vůči nim jistou zodpovědnost, jež mi říká, že pokud jsem skutečně jejich rodu, musím na sebe vzít toto neskutečně těžké břemeno."
"Nuže," odkašlal si Hyuuga a pozorně si prohlédl chlapce před sebou. Věděl, jakou odpovědnost na sebe bere tímto činem. Věděl, že když to nevyjde, bude jeho lid v ohrožení, ale když to vyjde, už nebude, kdo by ohrožoval. "Pomohu ti," přikývl a společně s králem Haruno začal probírat detaily, u nichž byl přítomen i Naruto, aby se něčemu do budoucna přiučil.
***
Kiba se vídal se Sasukem docela často. Připojoval si k nim i Gaara a společně podnikali různé věci. Do druhého světa se už radši nesnažili dostat. Nechtěli mít žádné zbytečné problémy.
V jejich volném čase taky chodili navštěvovat Sakuru a její dceru. Stále jim dělalo problém uvěřit, že stejně stará dívka se už stará o vlastní dítě, ale snažili se to nějak přijmout. Nosili jí všemožné hračky a hráli si s ní v době, kdy se Sakura snažila spát. Odpoledne si vždy na chvilku lehla, aby byla připravená na noc. Sayuri ji ale vždycky po chvíli potřebovala, takže z toho spánku moc neměla. Kluci jí nebyli schopní obstarat a vůbec se jim nechtělo se něco takového naučit. Jenom z povzdálí sledovali, jak se to dělá, ale pro jistotu se nezapojovali. Spíš si se Sakurou povídali a snažili se jí rozveselit. Říkali jí, co je nového a jak se všichni mají. O Narutovi zatím nikdo neměl žádné zprávy.
"Upřímně se mi nepozdává, o co se snaží," zamumlala Sakura směrem ke své tříčlenné návštěvě, zatímco kolíbala čerstvě přebalenou Sayuri.
"On se chce stát králem?" ujišťoval se Kiba.
"Ano," nespokojeně přikývla Sakura a pohladila svoji dcerku po jemňoučké tvářičce. "Chce získat trůn, který momentálně patří Uchihům," zakroutila ironicky hlavou. "Jako by už nestačilo, co všechno se stalo."
"Myslíš, že se mu to podaří?" nadhodil Sasuke. "Nic o nich teda nevím, ale přijde mi, že z nich všichni mají respekt."
"Jenom respekt?" obrátila se k němu Sakura. "Itachi by mohl vyprávět, co znamená být v blízkosti nejvyšší hlavy Uchihovic rodiny," zklamaně si oddechla. "Ten tyran mučil mého snoubence, který si své pochroumané emoce následně vyléval na mně," vysvětlila. "U něj nejde nic dobrou cestou, všechno je tolik obestřeno temnotou, že jen málokdo má na to žaludek."
"A kdyby se mu to podařilo," začal Gaara, i když tomu sám příliš nevěřil, "mohl by se váš svět zlepšit? Alespoň trochu?"
"Něco by se určitě změnilo a snad i k lepšímu, ale tady jde hlavně o to, že Uchiha jim svůj trůn bez boje prostě nedá!"
"A ty věříš tomu, co se psalo v té knize?" vyzvídal Sasuke. "Myslíš si, že je Naruto urozený, jen se o tom dost dlouho nevědělo?"
"Nejsem si jistá, čemu bych měla věřit. Problém je ale v tom, že když usedne na trůn, zabrání tak Itachimu, aby se stal vládcem, a převrátí všechno, co se kdy plánovalo. Itachi by mohl usednout na trůn a zrušit mé vyhnanství, pak bychom se mohli vzít, jak bylo původně plánováno. Jenže když si trůn pro sebe zabere Naruto, všechno se změní."
"Ty si ho nechceš vzít?" trklo Kibu. "Předpokládáš, že si tě bude chtít vzít Naruto, ale ty o něj příliš nestojíš, je to tak?" Najednou v tom měl docela jasno.
"Jsi bystrý," pochválila ho. "Máš pravdu, já ve svém životě nechci nikoho jiného než Itachiho. Nechápu, proč se do toho Naruto pořád míchá a odmítá to pochopit. Všechno tím jenom zkazí," řekla. "Je tak strašně sobecký. Chce, aby teď bylo všechno podle něj. Nebude se ptát, jestli se chci vrátit, jednoduše mě vrátí. Nebude se mě ptát, jestli ho chci, rodiče mu to odkývají, jelikož si myslí, že Itachi už pro mě bez trůnu nemá žádnou cenu. Budou řídit můj život, budu muset vládnout, porodit nového dědice a celou dobu se tvářit, jak moc mi to vyhovuje. A to ještě ani nevím, jestli mi dovolí mít Sayuri. Klidně by se jí mohl zbavit, protože není jeho. Na to bude mít jako král právo. Všechno se tím zkazí. Jestli to vyjde, zařídí tak přesně to, co nechci," vysvětlila Sakura a pohlédl do obličeje své maličké dcerušky, která právě spinkala. "Možná mi vezme jedinou vzpomínku na něj." V očích se jí začalo tvořit několik slz, které se chtěly dostat ven.
"Aha," pochopili náhle všichni.
"Tak to asi není moc dobré, co?" Gaara netušil, co jiného by řekl. Představa toho, že by měl být na Sakuřině místě, ho upřímně děsila.
"Zkoušela jsi s ním o tom mluvit?" zajímal se Sasuke. "Možná by toho nechal, kdyby věděl, že to nechceš. Třeba to dělá jenom proto, že si myslím, že ty chceš."
"Jak jsem s ním o tom měla mluvit?" nechápala Sakura. "Jakmile se to dozvěděl, odešel a od té doby jsem ho neviděla. Nejspíš se teď snaží vymyslet, jak se dostane k tomu, co chce on. O mě tu už dávno nejde. Vždyť jsem přece jenom princezna, která přišla o svého snoubence."
"Hmm," zamumlal Kiba a pohladil Akamara. "Tohle je vážně špatné."

SakuraUchihaHaruno13
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama