Sasuke neustále vrhal podrážděné pohledy na ty, kteří se k němu jenom chtěli přiblížit. Nechtěl se s nikým bavit, jelikož by se ho mohli znovu zeptat na jeho příběh. Neměl náladu s nimi hovořit na toto téma, jelikož si ani sám nebyl jistý, co by jim řekl. Všichni ostatní měli příběh s nějakou pointou, něco v tom skutečně bylo, všechny se zdály být zajímavé, jenže ten jeho nestál za nic.
Vyhýbal se jim i na obědě a snažil se jim vyhnout i odpoledne, kdy se chtěli sejít. Vydrželo mu to pár dní, přesněji do té doby, než se Sakura jakžtakž vzpamatovala, aby se víc začala zajímat o okolí. Sama se sice necítila nejlíp, ale Sasukeho prostě donutila, aby s nimi zašel ke Gaarovi na další přátelský pokec. Chvíli se dost vzpouzel, ale když si pořádně všiml Sakuřina rozesmutnělého obličeje a taky Narutova prázdného výrazu, poddal se jejich přání. Nebyl z toho zrovna dvakrát nadšený, ale doufal, že to nebude nic hororového.
Jakmile se všichni usadili, rozhostilo se dokonalé ticho, jež bylo přerušováno jenom jejich dechem.
"Má tohle vůbec cenu?" zeptal se věcně Naruto. "Na mlčení můžeme být každý sám, nemusíme se tak pitomě scházet."
"Mlč!" okřikla ho podrážděně Sakura. "Nechápu, co proti tomu máš! Vždycky jsi byl tak pozitivní a teď se chováš, jako by se ti zbořil celý svět!" osopila se na něj.
"Taky že jo," zasyčel Naruto. Normálně by si k ní nic takového nedovolil, ale vztek a smutek zbouraly veškerý respekt, který k ní kdy choval.
"Cože?!" ozvala se. "Co tobě se stalo tak strašného?!" chtěla vědět. "Zrovna tobě! Co se ti krucinál stalo?!" Byla naštvaná, jelikož si myslela, že jenom ona má důvod cítit ztrátu. Z Narutova pohledu to nikdy nebrala.
"Co se mi stalo?" ironicky se ušklíbl. "Co asi myslíš, že se mi stalo?"
"To vážně netuším!" rozkřikla se.
"Přišel jsem o tebe!" vykřičel, co měl na srdci, než si to celé stihl uvědomit.
"Jak to sakra myslíš?"
"Neměla jsi právo odevzdat mu vše, co tě činí tak nevinnou! Zrovna jemu!"
"J-jak," Sakura se na okamžik zajíkla. "Jak to sakra víš? A co ti do toho vlastně je? Byl to můj snoubenec, dřív nebo později by k tomu stejně došlo…"
"Byl jsem tam," s červení na lících přiznal a pokračoval: "Správně říkáš, že to byl tvůj snoubenec, teď už nejste. Jsi v jiném světě, nenosíš korunku, nemáš žádná privilegia, později by k tomu nemuselo dojít, jelikož by nebylo potřeba zplodit dědice. Na tohle se nevymlouvej!"
"N-Naruto," Sakuře na moment selhal hlas. Uzemnila ji představa, že by toho mohl být Naruto svědkem. "J-jak jsi jen mohl…?" Myslí jí proběhly všechny myšlenky na zmíněný večer. Úzkostlivě se chytila za hlavu, tohle vážně nechtěla. Nepřála, aby toho byl někdo svědkem, natož pak její ochránce, který ctil dané tradice a byl ochráncem i její nevinnosti.
"Nejsem už ve svém světě," připustila, "čímž pádem se ke mně už nevztahuje toto zastaralé pravidlo, že?" Její pohled mířil ke klukům, kteří trochu rozpačitě přikývli.
"Tady si může spát, s kým chce, pokud jí bylo už patnáct," řekl Kiba. "Tedy pokud použiješ ochranu," odkašlal si.
"Ochranu?" nechápala Sakura. Ze svého světa nic takového neznala, nerozuměla, před čím měla být chráněna.
"Aby se ti nenarodilo dítě," dal se neochotně do vysvětlování Gaara. "Už víš?"
Sakura sebou nepatrně škubla. "Něco takového existuje?"
Klukům jen spadla čelist a Naruto si složil hlavu do dlaní. Tohle mohl být problém.
"Chceš říct…" Sasuke sbíral slova. "Ty ses vyspala s Itachim a čekáš s ním dítě?"
"Ty říkáš, že se tomu dalo zabránit?" stále ještě nechápala Sakura.
"Tak to je tedy pěkná šlamastika," povzdechl si Kiba. "Kdy ti sakra bude osmnáct?"
"Já nevím, snad za pár měsíců," pokrčila rameny.
"A za kolik?" dožadoval se Kiba odpovědi. "Když ti nebude osmnáct, budeš tu mít problém se zákonem," upozornil ji."
"Asi za tři."
"Dobře," vzal to Gaara. "To snad bude stačit ne?"
"Pane bože," posteskl si Naruto. "Kam jste se to dostali?"
"Co kdybys nás trochu rozveselil, Sasuke?" navrhl Gaara. "Řekni nám o sobě."
"Mám dojem, že vás moc nepotěším," povzdechl si Sasuke. Začínal zvažovat, jestli jim to má říct teď, když jsou všichni soustředěni na Sakuru nebo ne. Došlo mu totiž, že teď ho možná nebudou moc vnímat a všechno bude v pořádku.
"Nepotěšíš?" ušklíbl se Gaara. "Máme těhotnou a nedospělou Sakuru, cokoli jiného je radostnější zpráva."
"Ale no tak," okřikla ho Sakura. "Není to moje vina."
"Velký odpor jsi nekladla," připomněl jí Naruto.
"Mlč!"
"No…" zaváhal Sasuke, který úplně ignoroval další začínající hádku mezi Narutem a Sakurou. "Všechny vaše příběhy byly vskutku zajímavé, proto si dovoluji tvrdit, že můj vás příliš zajímat nebude. Já si totiž nepamatuji nic jiného než život tady. Přijde mi, jako bych tady vyrůstal už mala. Neznám žádné údolí, zámek ani hrad z vašeho světa. Nevracejí se mi vzpomínky, přijde mi, že jsem tam byl prvně, když jsem tam šel s vámi. Možná jsem jen z tohohle světa a nějakým způsobem můžu vnímat osoby z toho druhého, nic jiného mě totiž nenapadá," uzavřel svůj poměrně krátký proslov.
"Hezký," reagoval Kiba. "Dnešek je plný zajímavých věcí."
"Hele," Sakura se chtěl ohradit, jenže jí do řeči skočil Naruto.
"Myslím, že mají pravdu, je především tvým přičiněním, že se tu nenudíme."
Sakura jeho směrem poslala rozezlený pohled. Štval ji.
"Je tu ještě jedna možnost," vložil se do jejich debaty Kiba. "Ještě si to můžeš nechat vzít."
"Cože?" Sakura společně s Narutem netušila, o čem zase mluví.
"Nejsem nejlepší na to, abych ti to vysvětlil, ale ten nenarozený plod ti ještě mohou z těla odejmout, takže o něj přijdeš. Nebudeš muset porodit, stát se matkou a tak. Nejsem si jistý, jaká tam jsou rizika, mě se to moc netýká, ale to si můžeš někde zjistit, kdybys měla zájem."
"Ty bys chtěl zabít dědice?!" vyletěla na něj Sakura.
"Dědic to není," připomněl jí Naruto.
"Je to můj a Itachiho potomek, jeho krev je…"
"Nyní už obyčejná a bezvýznamná," trval si na svém Naruto. "Smiř se s tím."
"Změnil ses," sdělil všem svůj postřeh Kiba. "Dřív jsi na ni mluvil něžnými slovy, dokonce si jí vykal, a teď do ní jedeš takové bomby," zhodnotil situaci. "Zajímavé."
"Kdybys byl svědkem toho, jak tvoje milovaná chrápe s jiným a ještě bys věděl, že je těhotná, asi bys neměl zrovna nejlepší náladu," oponoval mu Sasuke. "Tak ho nech, je toho na něj nejspíš moc."
"Milovanou?" zbystřila Sakura. "O čem to mluvíš?"
"Neříkej mi, že sis toho nevšimla," ležérně pokrčil rameny Sasuke. "Vždyť je to tak jasné!"
Sakura sebou zmateně trhla a podívala se na Naruta, který svůj pohled odvrátil do neznáma. Tolikrát snil o tom, jak jí vyzná svou lásku, jenže když to přišlo, mělo to dost jinou podobu. Všechny jeho představy zahrnovaly základní fakt, že by byli sami. Prostředí se lišilo od tmavě modrých stěn Gaarova pokoje a celkově to mělo jiný průběh.
"Tys to vážně netušila?" zarazil se nad její zmateností. "Takže jsem měl asi mlčet?" Jeho pohled se setkal s tím Narutovým. V tu chvíli měl černovlásek pocit, že se asi uškvaří zaživa pod tím hněvivým náporem, který k němu přicházel od blonďáka.
"Dnešek je vážně plných zajímavých faktů," usmál se Kiba. "Možná bychom to měli už ukončit nebo se dozvíme ještě něco, co nikdo vědět nechce."
"Jako například?" chytil se toho okamžitě Gaara, zatímco nechal Naruta, Sasukeho a Sakuru, aby si vyřešili svůj spor ohledně Sasukeho tvrzení.
"Já moc nepřispěju," pousmál se Kiba. "Já spíš jen přihlížím, viď Aki?" Podrbal svého pejska za ušima.
"Co myslíš, že řekne učitelka, až zjistí, že je Sakura těhotná?" zajímalo Gaaru. Jenom po očku sledoval, jak se Sakura snaží udržet Naruta od Sasukeho dál, aby mu moc neublížil.
"Tohle není vtipné," uzemnil ho Kiba. "Jestli z toho bude nějakej průser, můžeme se jen modlit, abysme to neodnesli i my."
"Máš pravdu," přitakal Gaara. "Pamatuješ, co se stalo, když se přišlo na to, kdo na školní výlet přinesl tu vodku? Byla to jen pitomá vodka a toho kluka hned vyloučili. Nevím, jak bude učitelský sbor reagovat na to, že se v naší třídě objevila těhotná holka. To všichni dostaneme přednášku a bude se zjišťovat, kdo jí to udělal, jenže on už je dávno v trapu."
"To je fakt," povzdechl si Kiba. "Zajímavý to ještě bude v tom, že když se sem náhodou Itachi vrátí, nikdo ho neuvidí a Sakuru pošlou rovnou do blázince a dítě jí vezmou."
Nikdo z nich to neviděl příliš pozitivně, když si uvědomovali, co všechno to bude obnášet. Samotná představa toho, že jejich nově získaná kamarádka je v tom, je upřímně děsila.
"Tak ho už nech," žadonila Sakura, když viděla, s jakou vervou se Naruto pouští do Sasukeho.
"Poslechni ji," nabádal ho samotný Sasuke.
"Vždyť se perete kvůli nesmyslu, není to podstatné!"
Narutem projela silná bolest, která ho na okamžik donutila přestat. Není to podstatné! Není to podstatné! Prý to není podstatné!
"Sakuro," chytil ji za ruku, přičemž se dost přemáhal, aby jeho nebesky modré oči nezalily slzy, "je pravda, že jsem ti to chtěl říct už dávno, rozhodně jsem si představoval odlišné prostředí i situaci, ale myslím, že nyní je na to ta nejvhodnější doba." Na okamžik se odmlčel, aby vstřebal Sakuřinu nechápavost. "Ač se to zdá být naprosto hloupé, tenhle kašpar má pravdu," pohodil hlavou směrem k Sasukemu. "Netuším sice, jak na to přišel, ale pravdou je, že tě z celého svého srdce hluboce miluji, a proto je mi zatěžko přijmout, co se nedávnou noc stalo." Nedal jí možnost, aby na to jakkoli reagovala. "Přeji si, abys to dokázala přijmout nebo se s tím alespoň smířit."
Sakura jen tiše seděla, neměla na to co říct. Nedokázala si představit, že by všechny ty roky, co se honila za Itachim, ji miloval Naruto. Vzpomínala na všechny situace, na svoje dětství, kdy si hráli, na to jak ji neustále zachraňoval a jak jí pomáhal.
"To je od tebe hezké," pokývala hlavou, zatímco svůj zrak upírala k podlaze, "ale moji odpověď znáš," pokračovala. "Znal jsi ji dřív, znáš ji i teď. Ve svém životě chci mít jen Itachiho. A pokud bude navždy pryč, nedovolím nikomu, aby ho v mém životě nahradil."
SakuraUchihaHaruno13










že nebude těhotná.. prosím, že nebude..
jinak by bylo zajímavý, kdyby se jí narodilo neviditelný dítě..
(moje představa)..
chudák Naruto.. a mám čím dál tím větší pocit, že Sasuke je opravdu i tady Itachiho bratr..
mno nuž se těším zase na další díl.. jinak opět super dílek...;)