close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Konec, nebo začátek?22

13. prosince 2014 v 16:25 | SakuraUchihaHaruno13 |  Ninja svět
Ve chvíli, kdy se Konan s velkou námahou podařilo tu pohybující se temnotu dostat z jeho těla, všichni kolem ztuhli hrůzou. Kluci, kteří v mnoha ohledech byli neporazitelní, prošli věcmi, které byly pro ostatní nejhorší možnou noční můrou a přetrpěli si své, najednou poctili strach a obavy. Něco podobného ještě nikdy předtím nezažili. Přímo před nimi, jenom kousíček od nich se nacházelo něco, před čím měli všichni do jednoho neskutečný respekt. Citelně se ochladilo, všechno jaksi potemnělo a jejich srdce zchřadla. Pociťovali strašný smutek umocňovaný uvědoměním, že se odsud jen tak nedostanou. Moc dobře věděli, že jsou v pasti. Zároveň však přemítali nad tím, kdy se to stalo, kdy došlo k tomu, že se Pein změnil a stalo se z něj takové monstrum, jež mohli právě vidět. Nikdo nebyl schopný z toho spustit pohled, nešlo to. Každý cítil tu negativní energii, vlastní strach, ponížení, obavy, smutek, svědomí a bolest. Nešlo ty pocity zastavit, všechno se nořilo do temnoty, jakmile to Konan dostala ven. Pomalu to nabývalo na síle a zvětšovalo se to, pohlcovalo to čím dál víc prostoru kolem sebe a bralo to všem naději. Zároveň se to však nepatrně přibližovalo k nejslabší přítomné osobě, která seděla kousek vedle opřená o zeď sídla a svým pohledem to už delší dobu hypnotizovala.
"Nespěchej," promluvila tiše Sakura, která se i přes Hidanův plášť třásla jak osika.
"Proč ne?" ozval se bouřlivý a zároveň silný hlas, z něhož se všem naježily chlupy. Každé přítomné osobě se rozléval po zádech mráz a orosil je studený pot.
"Nejsi tady potřeba," mluvila Sakura tiše dál a zpříma se dívala na ta pohybující se oblaka, který v sobě nesla všechny temné barvy i vlastnosti. Tohle byl od začátku její plán, uskutečnil se sice trochu dřív, než chtěla, takže nebyla dokonale připravená, ale na druhou stranu měla víc síly, než kdyby to dál odkládala.
Reakcí byl hrdelní smích, při němž všem ztuhla krev v žilách, a všem se naježily vlasy. Nikdo tohle nečekal, nikdo nevěděl, co má Sakura v plánu a jenom toho byli svědkem, zatímco vlévali svou čakru do Konan, aby to dokázala udržet mezi nimi a nepustit to zpět do Peina nebo přímo mezi ně.
"To nebyl vtip, unaveně zavrtěla hlavou Sakura a lehce se pousmála. "Myslela jsem, že ti už došlo, že zrovna já vtípky nedělám," zamumlala dostatečně zřetelně, aby se ta informace dostala ke každému.
"Takže jsi to zase ty, Haruno?" okolím se rozléhal nepatrně překvapený hlas.
"A kdo jiný?" odvětila nepříjemně a rukou si odhrnula vlasy z čela. "Myslela jsem, že se s tebou už nikdy nesetkám, ale nějak to nevyšlo. Opět nám bylo souzeno na sebe narazit," nespokojeně si povzdechla.
"Taky bych tě nejradši nikdy nepotkal," zabrumlal hlas. "Ty jsi vážně ta poslední, kterou potřebuji."
"Nápodobně," pousmála se Sakura. "Ale naše první setkání nedopadlo moc dobře, nějak jsem asi nebyla v nejlepším stavu, aby náš střet přinesl nějaké pořádné výsledky," poodkryla trochu minulosti.
"To nejsi ani teď, co?" dostalo se jí pošklebku. "Naše malá Haruno má bebíčko, že ano?" nesl se k ní ufňukaný a zároveň výsměšný hlas, který znala až moc dobře. Tak dobře, že vždy věděla, o co jde.
"Řekla bych, že není způsob, jak bychom se mohli setkat, aniž bych na sobě nesla nějaké známky únavy nebo neustálého trestání, nikdo jiný to není schopný udělat a já jinou možnost neznám, musela jsem zase použít tu metodu, která souvisí se sebeobětováním," dodala po chvíli, kdy nepřítomně hleděla před sebe a poslouchala.
"Poprvé se ti to nepovedlo, pokud si dobře vzpomínám," zapředl hlas hrůzostrašně. " Nějak ti to nevyšlo, jelikož jsi nebyla plně připravená a mohu s jistotou tvrdit, že ti to nevyjde ani dnes." Další pošklebek doprovázený výsměchem a ponížením. "Nevyjde ti to nikdy, jelikož si hraješ s příliš velkou silou, kterou nejsi schopna zvládnout." Pokračovalo všechno dokola, připomínání minulého neúspěchu, snižování sebevědomí a odbírání naděje. "Je jedno, pro koho to uděláš, vždy to dopadne stejně. Nedokážeš to změnit, nikdo ti nedokáže pomoct, hraješ si s ohněm, holčičko, a vypadá to, že napoprvé ses nespálila dostatečně, aby ti došlo, že tohle je nad tvou úroveň. Budu ti tedy muset připomenout, jak se věci mají a opět ti dopomoci k tomu, aby sis přiznala svoji vlastní slabost a zalezla zpátky do díry studu, aby se nikdo nedozvěděl o tvém příšerném zklamání a nepřipomínal ti všechny tvoje chyby. Tentokrát tu máš ale spoustu svědků, odhaduji, že jsou to tvoji přátelé, někdo z nich je ti možná i bližší a věř, že ti všichni uvidí tvůj věčný pád, budou svědky tvého neskutečného zklamání a budou litovat, že ti někdy věřili. Ty si totiž ničí důvěru nezasloužíš, jelikož jsi jim ani neřekla, co máš v plánu, oni předem nevěděli, do čeho jdou a dost klidně bych je mohl připravit o život, kdybych chtěl." Každé slovo bylo doprovázeno zklamáním z minulosti, které na Sakuru čím dál víc naléhalo.
"Tak to udělej," zašeptala klidně Sakura a uhnula pohledem od všech, kteří na ni náhle obrátili své překvapení.
"Dáváš mi svolení?" ujišťoval se hlas, v něm už zněla předzvěst vítězství a spokojení.
"Samozřejmě," přikývla Sakura ve znamení souhlasu. "Vím, že moje minulost není zrovna ukázková a taky vím, že když ti obětuju všechny tyhle ninji, uleví se mi."
"Tak dobře!" spokojenost začala přerůstat v posedlost a to hmota se rozhlížela kolem sebe a vybírala si, u koho začne.
Konan chtěla přestat, ucuknout, přestat to živit a vrátit to zpátky do Peina, ale nešlo to. Stála na místě jako přikovaná a nemohla se hnout, stejně jako ostatní. Nikdo nemohl blokovat svou čakru a zamezit tak tomu, aby se ta věc mezi nimi pohybovala. Nikdo sám sebe neovládal, všichni byli náhle ztuhlí a bezmocní. Nikomu to nešlo na mysl a jenom čekali, kdo z nich bude jako první obětní beránek. Všichni v duchu proklínali Sakuru a nadávali sami sobě, jak jí jenom mohli věřit. Nikoho ani nenapadlo, že by se mohl stát takový podraz, který by ona nenápadně připravila a pak všechny do jednoho přivedla na smrt. Strach měli i všichni, kteří stáli vedle a nechtěli s tím obřadem mít nic společného. Moc dobře pochopili, že jsou v ohrožení úplně všichni. Nikdo nemohl utéct, nikdo se nemohl pohnout nebo cokoli udělat.
Peinova nejhorší součást zatím porovnávala, která smrt pro ni bude nejzábavnější. Prohlížela si každého přítomného a vychutnávala si strach v jejich očích, nejistotu v srdci, roztěkanost duše a neschopnost těla.
Sakura seděla a jenom to sledovala. Snažila se najít okamžik, který by jí přesně vyhovoval. Trvalo to sice hodnou chvíli, ale podařilo se. V momentě, kdy se ta věc skláněla nad Hidanem, se Sakura zvedla, malátně přistoupila k Sasukemu a ostatním, kteří odmítali pomoc, a bez jakéhokoli odporu si od nich všech vzala čakru. Všichni na tom byli stejně, nikdo se nemohl hýbat, ani kontrolovat svou čakru, to mohla jenom Sakura, která už věděla, jak se tomu všemu ubránit z jejich předchozího setkání.
Vůbec nečekala a s nově nabitou silou se rozeběhla proti svému jedinému nepříteli. Svá předchozí slova, která se týkala jejích přátel, nebrala vážně, potřebovala jenom odvést pozornost a půjčit si čakru, aby mohla pokračovat dál. Na nějaké hlubokomyslné rozhovory jí přešla chuť a šla do toho rovnou po hlavě. Z dřívějška věděla, že slova nejsou účinná, jelikož ta věc neměla svědomí, city, strach nebo zranitelnost. Aby vyhrála, musela na to jít jinak. Minulost jí naučila, že existuje pouze jedna jediná slabina a to je to, že ta věc potřebuje jedno či více těl, v abstraktní podobě jako teď se mohla nacházet pouze omezený čas, pak už jenom slábla a nebylo jí pomoci. V minulosti udělala pitomost, když se nechala přemluvit a dala svolení, aby si našla tělo, ale tohle už udělat nechtěla, měla plán. Potřebovala jenom získat nějaký čas.
Zatímco Hidan a ostatní poskytovali Konan sílu na udržení toho monstra v abstraktní podobě, Sasuke a spol. pomáhali zase Sakuře v dodávání síly.
Ta věc postřehla, že se něco děje a obrátila se k Sakuře, která už stála plně připravená k boji.
"Kolikrát zklameš, než se vzdáš?" zněla další otázka od jejího nepřítele, který si byl jistý svým vítězstvím.
"Kolikrát se budeš ptát tak blbě, než ti dojde, že já se nikdy nevzdávám?" odvětila Sakura a vyhnula se temnému chapadlu, které se po ní začalo sápat. Znala to, dokázal na sebe vzít jakoukoli podobu, ale i to ho vždy dost vyčerpalo, většinou zvolil právě pár chapadel, která používal na to, aby ji znemožnil pohyb.
"Jak se vlastně vedlo, když jsme se neviděli?" začal se zajímat, jakmile odrazila jeho útok a uhýbala před jeho dalšími výpady. Neměl to rád, štvala ho to její pohotovost a odmítání to vzdát za každou cenu.
"Jo, super," odpověděla. "Možná jsem se trochu nudila, jelikož jsem se neměla s kým prát, ale šlo to," pousmála se a sledovala, jak zvolil trochu jinou taktiku. Celý ten tmavý mrak se změnil ve velkého a naštvaného tygra, který svou budoucí pochoutku mlsně sledoval.
"Stále máš rád zvířátka, co?" ušklíbla se Sakura. "Co si pamatuju, tak jsi nikdy nezkusil člověka, aby to byl rovný boj, vždy jsi zkoušel zvíře nebo nějaké monstrum, které mě mělo vyřídit, ale nikdy to nevyšlo."
"Tvoje plány taky nedošly úplného naplnění," bránil se. "I tobě se to většinou nepovedlo, tak mlč."
"Kdybys měl trpělivost, mohl ses zeptat Peina, jak je to s tím, když mi někdo řekne, abych mlčela. Nikdy to nefunguje, já nerada poslouchám a ty to moc dobře víš. Tak proč to zkoušíš stále znovu? Že by ses řídil pravidlem, které říká, že naděje umírá jako poslední? Na tebe mi to teda moc nesedí," rýpla si.
Tygr nespokojeně zavrčel a odhalil tak ostré tesáky. "Oba moc dobře víme, že z nás dvou máš k prohře blíž ty, jelikož jsi pouze obyčejný zranitelný člověk. Můžu si s tebou dělat cokoli, můžu tě vydírat, roztrhat na kusy, dovést k úplnému šílenství, zbavit veškeré opory a naděje, uvědom si to," nabádal ji.
"Tak to udělej," vyzvala. "Použij cokoli z toho, co jsi zde řekl, klidně všechno najednou, zkus to a uvidíme, jak to dopadne." Sakura předstírala vlastní nadutost a hrdost, snažila se ho vyprovokovat k tomu, aby vyplýtval co největší množství energie, jelikož Konan a všichni ostatní už byli dost vyčerpaní. Věděla, že to musí urychlit, proto po něm požadovala, aby to udělal.
Byl naivní jako před lety, měl sice na své straně všechno zlo, dokázal nenapravitelně ubližovat, ale patřila k němu i hrdost a vychloubačnost. Chtěl všem ukázat, co všechno dokáže. Minulost byla dávno za ním, nikdo jiný než Sakura ho nikdy nevyvolal a z jejich posledního boje si pamatoval pouze Sakuřiny slabosti, nepředpokládal, že by ona mohla znát ty jeho. Taky jí chtěl ukázat, že zesílil a že se mýlí ve všem, co tvrdí.
Plnou silou zaútočil, rozeběhl se proti ní a skočil po ní. Sakura se vyhnula pozdě, svou obří tlapou ji způsobil tři hluboké a silně krvácející rány na zádech. Předpokládal, že jí to bude stačit k tomu, aby se mu omluvila a dopomohla mu k tomu, aby se dostal do nějakého těla, jako tomu bylo dřív, ale tentokrát ne. Zvedla se sice ze země, to ano, ale ne proto, aby mu pomohla. Tentokrát ne, předtím to udělala kvůli tomu, že neznala svoji vlastní cenu, nedokázala tak dobře odporovat ani si své boje nedokázala vyhrát sama. Teď už jo, věděla, že je na to sama a že to je jenom na ní, jestli mu pomůže jako v minulosti nebo se ho konečně zbaví. Navíc teď měla hodně dobrou motivaci. S Peinem si vytrpěla tolik bolesti a kdyby to teď vzdala, bylo by to všechno zbytečné.
Stoupla si proti němu, jako to dělávala Peinovi, pohlédla na něj beze strachu a očekávala další útok. Nezajímalo ji, kolik bolesti to bude tentokrát, upřímně jí bylo jedno, jestli přijde o život, jelikož kdyby se tak stalo, nikdo jiný by ho nedokázal vrátit zpět. Navíc věděla, že žila tak, jak chtěla. Vybrala si svou cestu, když bylo potřeba, pomohla přátelům a nechovala se jako ustrašená a podřadná krysa. Byla se sebou plně spokojená.

SakuraUchihaHaruno13
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 marief marief | 17. prosince 2014 v 14:37 | Reagovat

Vypadá to zajimavě, kdy bude další díl ? 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama