13. září 2014 v 19:52 | SakuraUchihaHaruno13
|
Varování: 18+
Hard yaoi ItaSasu
Když jsem se večer vrátil domů, setkal jsem se se svým starším bratrem Itachim. Už delší dobu jsme to spolu táhli a docela nám to klapalo, jediný problém byl ale v tom, že dominantní osobu páru zastával on a já vždy skončil jako oběť jeho ničím neukojitelných sexuálních choutek. A už mě to hodně začínalo štvát, každý týden mě bolel zadek tak, že jsem se ve školní lavici kroutil jak housenka. A když už to začínalo být v pořádku, celé to začalo nanovo. No ale tentokrát jsem tak nechtěl skončit, proto jsem ho poslal do háje, když večer přišel s tím, že bychom mohli pokračovat v našem nedělním zvyku. Moc se mu to nelíbilo, remcal a vyhrožoval hodnou chvíli, ale nakonec se naštěstí pakoval. Dost se mi ulevilo a dál jsem se věnoval své práci.
Později:
Seděl jsem v temné místnosti, kde ani pitomá svíčka nehořela. Chlad si postupně našel cestu až k mému tělu i přes silné džíny, kožené boty, slabé tričko a mikinu. Choulil jsem se na kusu železa, připevněného ke zdím silnými řetězy. Připadalo mi to jako pokoj vězňů před několika sty lety. Nikde žádné okno, svíce, světlo, teplo nebo naděje. Prostě jenom chlad, třas a bezmoc. Nacházel jsem se mezi čtyřmi tlustými stěnami, které nepropustily žádný zvuk nebo teplo. Jenom studený kámen kolem mě, pode mnou ještě chladnější podlaha a jinak prázdno. Vše haleno do neprostupné tmy, neviděl jsem ani svojí vlastní ruku před očima, natož abych se nějak orientoval v té nicotě kolem. A navíc všude to ticho, neslyšel jsem ani kapat vodu, žádné známky života, cokoli, co by mi napovědělo, že tu nejsem sám, že nejsem odvržený blázen…nic takového tu nebylo.
Pak asi po několika hodinách, kdy jsem přemýšlel, jak jsem se tam vlastně dostal, se ozval nějaký zvuk. Byly to kroky, což mi přišlo nemožné, jelikož jsem neslyšel vrznout dveře ani jsem nic podobného nezaregistroval. Světla z chodby bych si snad všiml, ne? Kroky náhle ustaly, neviděl jsem před sebou ani obrys siluety, nic jiného než tu černočernou tmu. Zděsil jsem se. Netušil jsem, co se děje, ale neskončilo to. Mělo to děsné pokračování.
Cítil jsem pod trikem čísi zkoumavé prsty, v krku jsem měl zatnuté něčí zuby, až jsem zasténal překvapením a bolestí. Přepadl mě strach z neznámého, mravenčení z nejistoty, překvapení z nemožného.
"Ano, tak je to správně," ozval se hlas, který mi byl povědomý, ale nedokázal jsem ho přiřadit.
Okamžitě ty prsty stiskly mou bradavku a otočily s ní, až jsem znovu vyjekl. Jako odezva mého bolestného projevu přišlo slastné vzdechnutí. Zuby mi skously ušní lalůček a pak znovu krk. Prsty bloudily po mém těle a nepředstavitelnou rychlostí a nezastavitelností ze mě strhávaly mé oblečení. Třásl jsem se zimou a cítil jsem, jak se horké dlaně plazí po mém těle bez vynechání jediného místečka. Pociťoval jsem bolest, kterou mi působilo hrubé kousání do krku, nenáviděl jsem pocit, kdy si nezvaný host hrál s mými bradavkami a mučil mě tím. Poté jsem ucítil tvrdý a provokativní stisk stehna, než jsem se nadál a stihl vykviknout, ucítil jsem hodně silný stisk svého penisu. Křikl jsem nad neomaleností a drzostí, ale to jenom mého zvráceného protivníka vyzvalo k dalšímu činu. Stačilo jenom párkrát zapumpovat rukou a vystříkal jsem se. Moje mrdka zasáhla připravenou dlaň mého mučitele.
"Jsi nenáročný," vysmíval se mi dobře známý hlas. "Uděláš se ze všeho, co?" provokoval.
Následující událost ve mně vyvolala neskutečný pocit ponížení, jelikož jsem byl nucen vlastní sperma slízat z jeho dlaně.
"Tak je hodný chlapeček," vrněl mi do ucha a znovu zaútočil na mou bradavku, přičemž druhou rukou škádlil můj povadlý klín. Kroutil jsem se nad tím nepříjemným pocitem, který ve mně vyvolával prožitý orgasmus a okamžité pokračování.
Po celou dobu jsem pod sebou cítil vzdouvající se klín té nezvané osoby. V uchu jsem slyšel spokojené funění a poslouchal jsem i své marné výkřiky vzdoru.
Pak si mě návštěvník otočil čelem k sobě. Seděl jsem na jeho stehnech přidržovaný železně silnýma rukama a bojoval jsem s jeho chtivým jazykem, který se mi bez dovolení vnutil do úst. Vášeň, kterou do všeho dával, už hraničila s chtíčem. Jeho prsty dlouho neotálely a zabloudili dolů k mému zadku.
"Né!" vykřikl jsem, když jsem zezadu ucítil silný stisk a zepředu nátlak jeho ztopořeného penisu.
"Ne?!" zaburácel, až jsem v sobě pocítil vlnu strachu. "Ty nemáš právo rozhodovat!" poučil mě o mé situaci a změnil polohu. Položil mě na záda a já okamžitě ucítil chladný kov. Své ruce opřel vedle mé hlavy a koleny mi stiskl boky. Sklonil se pro další dravý polibek a následně řekl: "Jsi jenom děvka! Nerozhoduješ o své osudu!" Následoval další polibek, kdy mi jazykem ničil ústa a jedna jeho ruka zabloudila zpátky k mému rozkroku. Chtěl jsem se ohradit, ale cizí jazyk v mých ústech mi to nedovolil. Vyšlo ze mě jenom kňučení, které ho ještě víc vzrušilo a donutilo k akci. Prsty několikrát bolestně stiskl můj žalud, rukou zajezdil nahoru a dolů po mém stojícím údu a následně jsem dosáhl už druhého vrcholu.
"Dej si," vybídl mě, když má bílá tekutina vystříkla na jeho nahou hruď. Podepřel jsem se na loktech a začal jsem z jeho těla slízávat svou vlastní mrdku. Jak jsem ten pocit pokory nesnášel, jak jsem chtěl přestat, ale nemohl jsem, to nemohu ani slovy popsat.
"Malá hračka nenáročná na obsluhu," promlouval k sobě během mého lízání a následně jsem na stehně ucítil nátlak jeho tvrdého penisu. "A navíc ještě s miniaturním nástrojem pro své vlastní uspokojení," dokončil popis a donutil mě všechno spolknout. Dále změnil polohu. Radši jsem ležel bez hnutí a se strachem jsem čekal, co bude následovat. Jeho kolena se ocitla vedle mé hlavy a na obličeji mi přistálo něco tvrdého a těžkého. Nespokojeně jsem zabručel a ucítil jsem, jak se to velké těleso dere dovnitř mých úst. Vzdorovitě jsem zakřičel a zaklonil hlavu. V tu chvíli mi došlo, že to byla osudová chyba. Jeho péro se v mých ústech ještě víc narovnalo a já ho ucítil až hluboko v krku. Určoval si vlastní tempo a nebral na mě ohledy. Přirážel proti mé hlavě, přičemž jsem cítil, jak jeho koule pleskají o můj obličej. Tohle jsem musel trpět několik dlouhých a mučivých minut, než jsem uslyšel: "Nažer se, ty děvko!" a následně jsem ucítil jeho teplé sperma v ústech i na obličeji.
"Jenom si dej," pobídl mě a slezl ze mě. Ze strachu jsem všechno spolykal a z obličeje jsem si všechno setřel a dal do úst. Když jsem potom ucítil jeho přítomnost, nelíbily se mi jeho činy. Něco mě na bradavce pekelně studilo, že jsem s sebou musel házet.
"Ale no tak!" křikl a vrazil mi facku, po níž mě opět chtivě políbil a pokračoval ve své předchozí práci. Odhadoval jsem, že kostkou ledu objíždí mou bradavku, postupně putuje po mé hrudi k té druhé, kde si hraje, dokud se pomůcka nezmění v obyčejnou vodu. Když jsem si myslel, že už bude konec, zase mi dal najevo, jak moc jsem se spletl. Roztáhl mi nohy od sebe a začal s ledováním mého přirození. Nejdřív mi jednou kostkou ledu objel mé koule, následně po celé délce můj úd a poté podkládal a přikládal, dokud nebyla každá část pokrytá ledem. Stahoval jsem stehna k sobě, snažil jsem se ze sebe led sklepat a vysvobodit se z toho mučícího chladu, ale on mi to nedovolil. Sedl si na mou hruď, nohy mi držel od sebe a rukou ještě rovnal kostky ledu. Kňučel jsem, naříkal jsem a prosil jsem o konec, což ho neskutečně vzrušovalo. Cítil jsem, jak se mu opět staví do pozoru a umučeně jsem zasténal.
Čekal, dokud se všechen led nezmění ve vodu a následně si mě posadil na sebe. Byl jsem čelem k němu a bez jakékoli přípravy do mě zespod pronikl. Chvíli ve mně bez pohnutí zůstal a poslouchal mé bolestné sténání. Následně mi poručil, abych na něm začal nadsedat. Když jsem odmítl, sáhl pro další led, kterým mi přejel po hrudi a obtáhl mi s ním penis. S nechutí jsem tedy začal plnit jeho přání a poslušně jsem na něm nadskakoval.
"Tak je hodná děvka," vzrušeně hodnotil probíhající situaci a slovně mě naváděl ke zrychlení tempa. Musel jsem se podřídit a nadsedal jsem na něm jako šílený, až se konečně ozval jeho úlevný vzdech a já ucítil, jak mě zevnitř plní tou hustou a teplou tekutinou.
"Možná nejsi tak úplně k zahození," zhodnotil a stále ze mě odmítal vystoupit. Cítil jsem bolest, plnost, teplo i chlad. Tolik různých a protichůdných pocitů.
Potom si ode mě vzal další chtíčem poháněný polibek a teprve poté se uráčil ze mě vystoupit. Jeho ruka doputovala k mému stále studenému klínu a ještě jednou mi vyhonil. Pak mi všechno, co ze mě vylezlo, rozmazal po obličeji. Stoupl si a před odchodem ještě zahřímal: "A opovaž se mě ještě někdy odmítnout!" S tím za sebou práskl dveřmi a zmizel.
Probudil jsem se na mosazném stole a vůbec jsem netušil, co se stalo. Vnímal jsem bolest zadní části mého těla, cítil jsem chlad na přirození, studenou vodu kolem, i vlastní sperma na obličeji. Netušil jsem, co se stalo, nepamatoval jsem si nic jiného než temnou místnost bez světla, cizí doteky a známý hlas. Teprve teď jsem si uvědomil, že ten hlas patřil Itachimu. Nic mi nedávalo smysl, ležel jsem na stole a snažil jsem se vstřebat všechnu bolest, chlad i ponížení z toho, že nevím, co se stalo.
SakuraUchihaHaruno13
Mně říkáš, že 'mučící nástroje' jsou drastické, ale tomuhle se to vážně nevyrovná. Chudáček Sasuke, takové ponížení...
Jenom je to 'kapánek' drastičtější, ale co od tebe čekat, že?
Díky moc, doufám, že se tu brzy objeví nějaké podobné yaoi

Ale jinak 'děj' byl super