Les…osamocená pustina,
Zahalené luny svit,
Ve stínu temná houština.
Čemu se taky divit…
Podvědomí mé
Předhazuje vize temné.
Věř, snažím se bojovat…
Mám se já vůbec obhajovat?
Už je stejně pozdě,
Ty už mě znáš,
Nepátrám po jasné hvězdě,
Ničím vše, co vykonáš.
Omlouvám se za vše,
Vím, že temno kolem rozsévám,
Přiznám se, nejsem žádná abatyše,
Všechny kolem rozhněvám.
Pochop, světlo v sobě hledám,
ukryto je však hodně hluboko,
ale vím: temnotě už šanci nedám,
opustím své temné vysoko
a půjdu do hloubi světlo hledat,
nebudu dál temnotou bloudit,
balvany strachu budu zvedat
a pak budu z tebe úsměv loudit.
Boj hodně dlouhý
Já hodlám rozpoutat,
Plamen světla pouhý,
Mě donutí se od cíle neodpoutat.
Já budu bojovat,
Ať si říkáš cokoli,
Budu temné srdce drancovat,
Přesně vím: nic mě neskolí.
Je mi jedno, jaký je ten plamínek světla,
Ať malý či velký to není podstatné, hlavně že je,
Je to mé rozhodnutí, už jsem ke dnu vzlétla,
On existuje, on ve mně pro mě žije.
Je mi jedno, kolik šrámů obdržím,
Nezajímá mě, kolik bolesti zažiju,
Já své slovo dodržím,
A v míru dožiju.
Nezastavíš mě, ať jsi kdokoli,
Ať jsi člověk, zvíře, voják či samotná smrt,
Nevnímám odpor svého okolí,
Temno rozdrtím napadrť.
Ani smrt není mi protivníkem,
Je jedno, zda to bude dnes či život další,
Jelikož jsem já nyní silným bojovníkem,
Který bojuje s vlastní falší.
Sbohem bolesti,
Sbohem nenávisti,
Už nejsem plná lstí,
Již nejsem svou kořistí.
Žiju si životem volným,
Netrápím se minulostí,
Nevidím pohledem kalným,
Oprošťuji se od všech zlostí.
Mizí temno, bolest i strach,
Nenávist, výčitky, vina i užírání
Uvnitř už není pouze shořelého štěstí prach,
Můj anděl strážný mě už navždy chrání.
Drží nade mnou ochrannou ruku,
Bezmezně mu věřím,
Již netrefí mě šíp vlastních luků,
Již se sebou nesoupeřím.
Mám přítele věčného,
Ochránce svého vlastního,
Do objetí jeho bezpečného,
Utíkám od světa konfliktního.
Mám svou věčnou oporu,
Věrnější než kterýkoli pes,
Pomůže ve chvílích vzdoru,
Je se mnou navždy i dnes.

SakuraUchihaHaruno13









