Ocitla se v jeho pokoji, kde se od její poslední návštěvy vůbec nic nezměnilo. Všechno zůstalo stejné, jako by se vůbec nic nestalo.
Itachi ležel ve své posteli a klidně spal. Sakuřin příchod vůbec nezaregistroval. Když Sakura vzhlédla k hodinám, zjistila, že je po páté hodině ranní. Položila svou školní taška na zem a šla se projít po domě. Najednou jí už netrápila minulost, všechny předměty, které znala z dřívějška, ji nijak neranily na duši. Byla plně smířená s tím, co provedla, nic ji z minulosti netrápilo. Se Sasukem se plně rozloučila, potřebovala však dokončit věc s Itachim.
Počkala do sedmi, než se Itachi probudil, do té doby bloudila domem a přemýšlela nad tím, jak skloubit Itachiho trénink s povinnou školní docházkou. Napadlo ji, že po škole, případně po odpoledňáku s ním bude trénovat a dohlédne na jeho úkoly i učení.
Seděla na židli v jeho pokoji a sledovala jeho reakci na výstrahu v mobilu, která ho nutila vstát. Itachi neochotně otevřel oči, pokusil se šmátrat po mobilu, ale zastavila ho ostrá bolest celého těla. Po včerejším tréninku se Sakurou zjistil, že existují svaly, o nichž do té doby neměl tušení. Nejvíc to však odnesly nohy. Jakmile překonal bolest v rukách, v krčních svalech a trupu, pokusil se postavit. Jeho nohy se rozklepaly pod tím náporem a únavou, musel si sednout zpět na postel, aby nespadl. Jeho nohy odmítaly nést jeho váhu po té předešlé zátěži.
"Dobré ráno," popřála Sakura, jakmile Itachiho pohled zabloudil jejím směrem.
"A-ahoj," překvapeně odpověděl. "Potřebuješ něco?" zajímal se. Netušil, jak by se k ní měl po včerejšku chovat. Stále si nebyl jistý, co se včera odehrálo.
"Mohla bych u tebe chvíli bydlet?" optala se. "Moji rodiče se vrátili a chtějí mě odtáhnout někam na dovolenou, ale to mi tvůj trénink ani Kurenaiin soud nedovoluje, takže se potřebuji někde skrýt. Mohla bych být u tebe?" upřela na něj svůj nevinný prosebný pohled, který jí stál hodně přemáhání.
Itachi se usmál. "Ty jsi utekla?" nechápal.
Sakura beze slova přikývla.
"Samozřejmě, že můžeš být u mě," přisvědčil a prohlédl si jí. Netušil, jestli to jenom hrála nebo jestli doopravdy potřebovala pomoc.
"Finančně se s tebou samozřejmě vyrovnám," přesvědčovala ho, "nemělo by to být na dlouho, jenom na pár dní, možná jen na dnešek," sdělila mu pár neurčitých věcí.
"O peníze mi nejde," rázně zamítl její nabídku. "Buď si tu, jak dlouho chceš, tohle bude výhodné na trénink, myslím, že by nikdo nemohl nic namítnout, když mě budeš jakoby hlídat, ne?" Itachi se snažil vzít v potaz to, že by mohli ostatní andělé pojmout nějaké podezření o jejich vztahu. Celá ta hra mu přišla strašně směšná, ale rozhodl se jí hrát. Kvůli Sakuře.
Společně se nasnídali a vyrazili do školy. Po celou dobu na sebe tak nenápadně koukali, každý se snažil rozluštit pocity toho druhého. Itachi se snažil potlačovat bolest svalů, která na něj neodvratně doléhala.
Sakura už zdálky pozorovala, že není něco v pořádku. Před školou stáli dvě dospělé osoby a rozhlíželi se všude kolem. Došlo jí, že jí její rodiče hledají. Vmžiku stáhla z Itachiho zad jeho batoh a následně i mikinu, oblékla si jí a nandala si kapucu, školní tašku si s ním prohodila dřív, než stihl něco namítnout.
"Co se děje?" překvapeně na ni pohlédl.
"Vidíš tamtu ženskou a toho chlapa?" optala se Sakura a hlavou hodila směrem ke svým rodičům. Itachi tím směrem zaostřil a poté přikývl.
"To jsou moji dokonalí starostliví rodiče, kteří mě hledají," vysvětlila mu důvod svého počínání a odvrátila od nich svůj pohled.
"Aha," přikývl Itachi a podržel Sakuře dveře. Sakura se ještě naposledy ohlédla, aby viděla zkroušený a bezmocný výraz těch, kteří měli představovat její rodinu.
Ve škole Sakura vrátila Itachimu všechny jeho věci a omluvila se mu za to, že musí trpět bolestí kvůli předchozímu dni. Znala bolest svalů den po tom, co se moc vyhecovala, ale ona ji alespoň mohla ovládnout, ale on jí musel trpět.
Sakura zamířila do své třídy a v tichosti usedla do lavice. Přemýšlela nad tím, co by mohla s Itachim trénovat tentokrát. Začneme během, navrhla, poté zkusíme zkoušku důvěry, a jestli to přežije…Sakura věděla, že to musí přežít, ale v tomhle ohledu dost pochybovala. Zkouška důvěry se nedělala každému označenému, jelikož se už několikrát stalo, že to skončilo jeho smrtí. Jestli to přežije, budu trvat na tom, aby celkově zesílil.
O Sakuřinu lavici se opřely dvě ruce. Vzhlédla, aby spatřila majitele, který nad ní čněl a pohrdavě na ni shlížel. Spatřila modrovlasou dívku, jak ji nepříčetně pozoruje.
"Ahoj Konan," pozdravila slušně a nenuceně se usmála, "potřebuješ něco?" andělsky nevinným výrazem jí oplácela její vražedný pohled.
"Přestaň si přivlastňovat Itachiho i Deidaru!" křikla, aniž by brala ohledy na její spolužáky.
"Já si je nepřivlastňuji," bránila se, přičemž se stále nevinně usmívala, "oni za mnou jdou dobrovolně," provokovala ji.
V Konan kypěl vztek, nevydržela to a zkusila dát Sakuře pěstí. Ta ji samozřejmě zablokovala rukou a bez známky jakéhokoli rozčílení nebo vyvedení z míry jí doporučila, aby opustila její kmenovou třídu, než se jí něco stane.
Konan samozřejmě neuposlechla a napřáhla se na další ránu. I tu Sakura v pořádku vykryla a postavila se.
"Hele, holky se perou!" křikl s nadšením Naruto.
Konan jako reakci na jeho slova zkusila Sakuru znovu udeřit, ale ani to jí nevyšlo.
"Prosím, opusť tuto třídu a nevyvolávej zde rozbroje," požádala jí Sakura. Věděla, že komplikace s Konan by mohly zbytečně přidělat další starosti, proto se to snažila řešit mírovou cestou.
"Trhni si," odporovala a přidala další pokus o ránu, který nevyšel. Sakuře to však vyšlo dokonale. Přesně v ten okamžik se ve třídě objevila Tsunade, aby zjistila, zda je vše v pořádku. Koutkem oka zachytila starší žákyni, jak napadá Sakuru.
"Dost!" vzkřikla rázně a došla k nim. Konan si odvedla sebou a pohledem zjistila, zda je Sakura zraněná. Když se jí dostalo odpovědi, že je v pořádku, pokusila se Konan domluvit, aby své spory řešila mimo školní pozemek. Konan přikývla na srozuměnou a Sakuře jasně naznačila, že spolu ještě neskončily.
Celý zbytek vyučování Sakura přečkala se sluchátky v uších. Poslouchala stále dokola tutéž píseň, uměla ji už nazpaměť a stále ji milovala. Někoho by to mohlo už omrzet, ale jí ne. Byla to píseň, která s ní přešla zkouškou a ukázala jí, že v tom není sama. Kdyby ji to píseň omrzela, omrzel by jí její život.
Po poslední hodině Sakura počkala, až se třída vylidní, smazala tabuli a předala třídu za službu, která musela spěchat domů.
Itachi vyhledal její třídu, chtěl jí najít, aby se domluvili na dnešním tréninku. Přišel ve chvíli, kdy si vyndávala sluchátka z uší a stopovala si písničku, aby mohla jít hledat třídního učitele a nechat ho zkontrolovat třídu.
"Ahoj," pozdravil.
"Nazdar," oplatila mu to s jemným úsměvem. "Stavíme se ještě v obchodě, nakoupím suroviny a pak uvařím. Dneska si zase trošku zaběháš a pak pro tebe mám něco speciálního, připrav se," prozradila mu své plány.
Itachi se vesele usmál a díval se, jak z třídy odchází. Jeho pohled následně doputoval k jejímu mobilu. Byl to dotykový bílý samsung, který měl na zadní straně varování: 'Soukromý majetek! Nesahat!'
Itachiho ho rozsvítil a zjistil, že Sakura nemá nastavené žádné heslo. Ohlédl se a zjistil, že Sakura ještě nejde, proto ze zvědavosti přejel prstem po displeji a narazil na píseň, kterou měla Sakura pozastavenou. Přečetl si název i interpreta a žasl. Hilf mir fliegen od Tokoi Hotel? Nechápal. Ze zvědavosti stiskl play a začal poslouchat. Byla to německá píseň a on jakožto zkušený němčinář většině písně rozuměl.
Ich bin hier irgendwo gelandet Přistál jsem někde tady,
Kann nicht mehr sagen, wer ich bin nevím, kdo jsem,
Hab die Erinnerung verloren ztratil jsem paměť,
Die Bilder geben keinen Sinn obrazy nedávají žádný smysl,
Bring mich zurück, bring mich nach Haus vezmi mě zpátky, vezmi mě zpět domů,
Ich schaff's nicht allein hier raus sám se pryč nedostanu.
Kann nicht mehr sagen, wer ich bin nevím, kdo jsem,
Hab die Erinnerung verloren ztratil jsem paměť,
Die Bilder geben keinen Sinn obrazy nedávají žádný smysl,
Bring mich zurück, bring mich nach Haus vezmi mě zpátky, vezmi mě zpět domů,
Ich schaff's nicht allein hier raus sám se pryč nedostanu.
Itachi se ohlédl po dveřích a stále Sakuru neviděl, proto poslouchal a překládat dál.
Komm und hilf mir fliegen Pojď a pomoz mi létat,
Leih mir deine Flügel půjč mi tvoje křídla,
Ich tausch' sie gegen die Welt vyměním je za svět,
Gegen alles, was mich hält za všechno, co mě drží
Ich tausch' sie heute Nacht vyměním je dnes večer,
Gegen alles, was ich hab za všechno, co mám.
Leih mir deine Flügel půjč mi tvoje křídla,
Ich tausch' sie gegen die Welt vyměním je za svět,
Gegen alles, was mich hält za všechno, co mě drží
Ich tausch' sie heute Nacht vyměním je dnes večer,
Gegen alles, was ich hab za všechno, co mám.
Další jeho nejistý pohled mířil ke dveřím, v nichž se stále nikdo neobjevoval. Jak běžela píseň dál, začal si uvědomovat, že se mu líbí.
Erzähl mir alle Lügen Vyprávěj mi všechny ty lži,
Mach es so, dass ich es glób udělej to tak, ať v to věřím,
Sonst krieg ich keine Luft mehr jinak nemůžu dýchat,
Und diese Stille macht mich taub a to ticho mě ohlušuje,
Nur graue Mauern und kein Licht jen šedé zdi a žádné světlo.
Alles hier ist ohne mich Vše je tady beze mě.
Mach es so, dass ich es glób udělej to tak, ať v to věřím,
Sonst krieg ich keine Luft mehr jinak nemůžu dýchat,
Und diese Stille macht mich taub a to ticho mě ohlušuje,
Nur graue Mauern und kein Licht jen šedé zdi a žádné světlo.
Alles hier ist ohne mich Vše je tady beze mě.
Itachi nějak nechápal, jaký má pro Sakuru tahle píseň smysl. Viděl, že je nastavena na stálé opakování, takže jí musela poslouchat do zblbnutí, ale netušil proč.
Ich find mich hier nicht wieder Nemohu se zde najít,
Erkenn mich selbst nicht mehr nepoznávám sám sebe
Komm und zieh mich raus hier přijď a dostaň mě odsud
Ich geb alles dafür her dám za to všechno.
Erkenn mich selbst nicht mehr nepoznávám sám sebe
Komm und zieh mich raus hier přijď a dostaň mě odsud
Ich geb alles dafür her dám za to všechno.
Ta píseň v sobě něco nesla, prosila druhou osobu o pomoc. Toužila snad Sakura po něčí pomoci? Napadlo ho. Bylo mu jasné, že se musela po zkoušce cítit strašně. Stejně tak dobře věděl, že se může kdykoli vrátit do třídy, ale on si to píseň chtěl doposlechnout.
Ich hab Fernweh Chci se toulat,
Ich will zurück chci se vrátit,
Entfern mich immer weiter řekněte mi víc a víc
Mit jedem Augenblick každou chvíli.
Ich bin hier irgendwo gelandet Přistál jsem někde tady.
Ich will zurück chci se vrátit,
Entfern mich immer weiter řekněte mi víc a víc
Mit jedem Augenblick každou chvíli.
Ich bin hier irgendwo gelandet Přistál jsem někde tady.
Itachi věděl, že by se každou chvíli měla vrátit, ale nějak na to nedbal. Bylo mu jedno, že ho možná chytí s jejím mobilem. Potřeboval se dozvědět, jak ta píseň končí.
Komm und hilf mir fliegen Pojď a pomoz mi létat,
Leih mir deine Flügel půjč mi tvoje křídla,
Ich tausch' sie gegen die Welt vyměním je za svět,
Gegen alles, was mich hält za všechno, co mě drží
Ich tausch' sie heute Nacht vyměním je dnes večer,
Gegen alles, was ich hab za všechno co mám,
Gegen alles, was ich hab' za všechno, co jsem.
Leih mir deine Flügel půjč mi tvoje křídla,
Ich tausch' sie gegen die Welt vyměním je za svět,
Gegen alles, was mich hält za všechno, co mě drží
Ich tausch' sie heute Nacht vyměním je dnes večer,
Gegen alles, was ich hab za všechno co mám,
Gegen alles, was ich hab' za všechno, co jsem.
Píseň skončila a Sakura stále nikde. Stopl tady začátek písně, když se automaticky začala přehrávat znovu a napadlo ho, že by se mohl podívat, co má Sakura na tapetě. Byla to pro něj docela záludná otázka, jelikož ona byla hodně zvláštní. Má tam třeba roztomilé koťátko? Navrhl první, co ho napadlo. Ale ne, třeba západ slunce?
Ani to mu na ni moc nesedělo. Spíš nějakou hlubokou noc nebo úplněk by se k ní hodil, řekl si. Vyjel z hudby a dostal se na hlavní obrazovku, musel několikrát posunout, aby se mu obrázek zjevil celý. A když si pak přečetl i ten nápis, neměl slov a jenom se díval na kresbu a překládal si ta slova, která ho bodala v duši.
Totéž měla Sakura na stěně svého pokoje, bylo to její dílo, její vyjádření sama sebe po zkoušce, její názor sebe jako na nového anděla.

Zdroj překladu písně: http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/tokio-hotel/hilf-mir-fliegen-163902
Píseň, která byla prvotní inspirací pro tuto povídku (Tokio Hotel- Hilf mir fliegen): https://www.youtube.com/watch?v=LujKFKcoHNg
Autor obrázku: SakuraUchihaHaruno13
SakuraUchihaHaruno13










waw brutalne ..tesim sa na pokracovanie ...vyborna si <3