Jaký to krásný den náhle nastal,
To nemohu svými slovy popsat,
Jako by pevný led všeho zla roztál,
Jako by nemělo nic mé nervy drásat.
To jsem si myslel, když z domu jsem vycházel,
Na to jsem se soustředil, když do iluze jsem vcházel,
Potom vše nabralo úplně jiný směr,
A já kaz dokonalého dne uviděl.
Na prosluněné ulici nacházelo se zlo,
Všechno kolem náhle se změnilo,
Vše smůla náhle zahalila,
Všechny mé smysly zakalila.
Na ulici přímo přede mnou
Zíral na mě znak neštěstí.
Tu dokonalou iluzi klamnou
Zrušila a zalila mě bolestí.
Téměř před mým prahem
Nacházela se a zvídavě koukala,
Stala se dokonalé iluze vrahem,
Přímo na mě mňoukala.
Pozornost upírala pouze mým směrem,
Nic jiného ji nezajímalo.
Vše pokryla šerem,
Nic jí nebylo málo.
Do mého života vnesla pouze strasti,
Zkazila mi celý den, týden…život,
Všude kolem nastražila pasti,
Zbavila mě všem mých jistot.
Od té chvíle se vše k záhubě řítilo,
Vše ke svému konci spělo,
Vše dobré se bořilo,
Vše strastiplné nade mnou bdělo.
A to jenom od té jediné chvíle,
Kdy jsem spatřil pozemského ďábla,
Vše bylo náhle prohnilé,
Všechna má naděje ochabla.
Ta kočka černá,
Která na mě hleděla,
Ta kočka jedna mizerná,
Která před domem seděla,
Mi život dočista zkazila.
Smůla lepila se mi poté na paty,
Ta kočka mi všechny plány zkazila.
Už nemohl jsem utéct hrobníkovi z lopaty.
Od té chvíle, co to černé monstrum
Do mého života vstoupilo,
S prosbami obracel jsem se ke kmotrům,
Aby mi pomohli, aby mě dál nelapilo
V pastích svých ošemetných,
V železném vězení,
V poutech bolestných,
V mém postupném mizení.
SakuraUchihaHaruno13










Páni, vážně píšeš úžasné básně :3