Jednou z věcí, která mi nedává smysl, je faleš. Proč se lidé skrývají pod maskou? Proč jim tolik zálěží na tom, aby byli obdivováni? Vždyť je lepší být nenáviděn za to, co jsi, než být milován za to, co nejsi.
Jsi tak neuvěřitelně zákeřný
Denně za maskou se skrýváš.
Jsi temný, jak les bezedný,
Pokaždé jinak se chováš,
Než jaký ve skutečnosti jsi.
Jsi krásný, milý a hodný,
To většina lidí myslí si.
Ale já vím-spočteny jsou tvé dny.
Už déle nesmíš svou masku nosit,
Já prokoukla jsem dokonalost tvou,
Již nesmíš dál okolí o přízeň prosit,
Změň se, ukaž pravou tvář svou!
Toužíš po přízni, po obdivu,
Však vzpamatuj se konečně,
Na to by přišla i skupinka detektivů,
Že se pouze tváříš statečně.
Skrýváš se za tím, čím bys chtěl být,
Ale nejsi tím, jsi pouhý podvodník.
Doufáš, že maska tvá do smrti bude tě krýt.
Ale ty jsi pouze tohoto světa záškodník.
Každý den se slovy si hraješ,
Děláš ze sebe, co ani v nejmenším nejsi.
Však ty jednou tuto hru prohraješ
A poté už tě nikdo z temnoty nespasí.
Obelháváš všechny kolem sebe,
Všechny obaluješ svou dokonalou iluzí,
Vše se změní, až nikdo se ani nepodívá na tebe,
Pak zažiješ, jaké to je být samotný v nouzi.
Jen se dál skrývej pod svou maskou,
Klidně dál lži nám i ostatním, ale pamatuj,
Že dál přitom budeš ubližovat každou hláskou,
Jež vyslovíš, abys klamal. Ale zatím ale nelituj.
Na to budeš mít ve stáří dost času,
Horší tvé svědomí bude každým dalším dnem,
Pak už nikdy neuvidíš pravé světlo jasu,
Staneš se navždy lítostivým netvorem!
Nikdo tě už z temnoty tvého svědomí nezachrání,
Budeš jenom ve vzpomínkách se topit a litovat.
Nyní si ale uvědomuješ, že nikdo tě nebrání,
Postupné uvědomění nás učí nad tebou se neslitovat.
Až všichni zjistíme, co jsi doopravdy zač,
Přestaneš být obdivován i milován,
Všichni časem zjistíme, že jsi obyčejný hráč.
Poté už budeš jen společností bičován
Za nepravdivost slov a zákeřnost.
Nám všem svou lží ubližuješ,
Když najevo dáváš svou bezcitnost.
Já jen doufám, že si uvědomíš, jak zle žiješ.
Snad přijde den, který tě potrestá za přetvářku,
Snad se jednou konečně vykoupeš ve svém hříchu,
Snad bude život tvůj plný srdceryvných nářků,
Snad jednou přijdeš o svou nadutost i pýchu.
Život plný lítosti a strachu,
Bolest vracející se z minulosti,
Žití v jednom velikém krachu
A nezapomenutelný pocit zlosti.
Toto z celého srdce ti přeji,
Ty jeden prolhaný zmetku,
Proto dnes tuto píseň pěji,
Aby sis do žíly vrazil žiletku!
SakuraUchihaHaruno13










Páni... ten konec mě dostal.Já sice taky skládám básně, ale vždy jen dva až pět odstavců.