Mračna se stáhla.
Ta, jež nad propastí stála,
Na sebe ruku vmžiku vztáhla.
Smrt kolem ní v kruzích se táhla.
Cesty návratu již nebylo,
Už nemohla žít dál,
Když nad propastí hustě lilo,
Zahalil vše smrti kal.
Svou cestou dál kráčela,
Ihned dolů padat začala,
Po smrti už být chtěla,
Vše již konečně chápala.
Život pro ni už cenu neměl,
Smrt jí nabídnout víc mohla.
On, jenž na svém štěstí tolik lpěl,
Mohl za to, na co se v tu chvíli zmohla.
Byl důvodem její předčasné smrti.
Vždy, když s ním chvíli trávila,
Cítila, jak ji jeho dokonalá lež škrtí.
Tomu, jenž dřív věnce vila,
Smrt svojí za vinu kladla.
Jen kvůli němu každá naděje padla,
Jen on byl viníkem
A ona byla života mučedníkem.
A tak skončil její život,
K žití neměla již žádný důvod.
Kvůli němu musela zemřít,
Aby se jí konečně mohlo dařit.
SakuraUchihaHaruno13









