Nečekané setkání-2-6

29. října 2013 v 7:57 | SakuraUchihaHaruno13 |  Normální svět
Škola uběhla kupodivu rychle. A to i s naštvaným Itachim. Zdálo se, že se postupem času začíná klidnit. Při poslední hodině to vypadalo skoro jako dřív. Skoro.
Sakura zůstala po poslední hodině ve třídě, aby smazala tabuli, poklidila a zamkla třídu.
Itachi si tiše balil svoje věci.
"Chápu, že mi do toho nic není," začala navazovat konverzaci Sakura, "ale ráda bych věděla, co se stalo před vaším příchodem do naší třídy. Myslím, že se nedalo přehlédnout, že jste byl jaksi rozladěný…" Sakura nevěděla, jak by měla dál pokračovat. Nechtěla nějak vyzvídat, ale zároveň se chtěla dozvědět, co Itachiho tolik vyvedlo z míry.
"Nejsem si jist, zda je nyní vhodná chvíle na řešení mé ranní rozladěnosti," odpověděl Itachi. "Jsem toho názoru, že není potřeba, aby někdo ze studentů věděl, o čem se na schůzi debatovalo. Na druhou stranu chápu tvou zvědavost a je pochopitelné, že bys chtěla vědět, o čem byla řeč. Nicméně ti nemohu nic říct."
Sakura zvedla svůj pohled od tabule a pohlédla na něj. Viděla, jak ústy naznačuje: tady ne.
Přikývla. Došlo jí, že si o tom bude chtít popovídat, až budou někde sami. Ve škole se pořád někdo ochomýtal. Vypláchla houbu, umyla si ruce, zamkla třídu, odnesla klíče do sborovny a společně s Itachim zamířila před školu, kde stálo jeho auto.
"Kde jste se sakra flákali?" vyjel na ně Sasuke.
"Musela jsem smazat tabuli, poklidit ve třídě a předat ji, když to nikdo jiný není schopný udělat," odpověděla klidným hlasem Sakura.
Sasuke se na ni vražedně zadíval. Nelíbilo se mu, jak s ním jedná. Připadal si jako blbec.
"Tak už se uklidněte," vložil se mezi ně Itachi a odemkl auto. "Nemusíte se hádat tady, doma budete mít spoustu prostoru."
'Doma,' prolétlo Sasukemu hlavou. 'Čí je to vlastně domov? Můj? Itachiho? Sakury? Komu ve skutečnosti patří? Kdo je tam vítán? Kdo se tam vrací s očekáváním vřelého objetí? Kdo se tam naopak nerad vrací? Pro koho je to zázemí? Komu dokáže zajistit bezpečí? Je to stále můj domov, když tam bydlí cizí holka? Upřednostňuje Itachi mě nebo Sakuru? Kdo je pro něj důležitější? Koho považuje za svou rodinu? Ke komu má blíž? Byl by schopen mě zradit kvůli holce? Byl by schopen se na mě vykašlat kvůli ní? Udělal by mi to? Byl by toho schopný? Měl by k tomu důvod? Je pro něj Sakura důležitější než já? Nechal by svého mladšího bratra na holičkách jenom kvůli holce, kterou zná jenom chvíli?' Sasukeho myslí létalo čím dál více otázek. Nebyl schopen si odpovědět. Netušil, v jaké situaci se nachází. Nebyl si jistý tím, co by Itachi udělal, kdyby si měl vybrat mezi ním a Sakurou.
"Já se nehádám," bránila se Sakura, "já pouze odpovídám na otázky, to je všechno."
"Fajn, tak nasedejte."
Tiše odjeli, tiše přijeli. Konverzace mezi Itachim a Sasukem v posledním době vázla. Neměli moc témat k hovoru ani před Sakuřiným příchodem, ale nyní se zdálo, že Sakura je od sebe ještě víc oddálila. Sasuke nechtěl, aby se mezi Itachim a Sakurou dál vyvíjel jejich vztah. Přišlo mu to tak nepřirozené, ale nemohl s tím nic dělat.
Itachi zastavil před domem. Všichni beze slova vystoupili a zamířili k sobě do pokoje. Každý se věnoval své práci. Nikdo nutně nepotřeboval něčí přítomnost.
Sasuke ve svém pokoji přecházel sem a tam, stále dumal nad situací, která vznikla ve škole. Netušil, jak by se měl zachovat dál. Přišlo mu, že to možná přehnal, když řekl, že všichni vědí, do čeho je Sakura namočená. Nechtěl, aby to znělo nějak nepřátelsky, ale vzniklá situace mu nedala na výběr. Musel jí ukázat, že se všechno nevyvíjí tak krásně, jak si myslí. Musel jí ukázat, co kolem ní děje.
Jeho kroky na chvíli ustaly. Zastavil se a upřel svůj pohled z okna před ním. Větve stromů se prohýbaly pod náporem větru. Zdálo, že vítr má nad vším vládu. Některé slabší stromy se nakláněly k zemi, vypadalo to, že každou chvíli spadnou. Nikdo ho nemohl zastavit, on vše ovládal, nikdo ani nic se mu nemohlo vzepřít, vše bylo pod jeho nadvládou.
Tiše přešel k oknu a otevřel ho. Dovnitř okamžitě vnikl průvan, který místnost ochladil a několik nedůležitých papírů rozházel po pokoji. Sasuke se zhluboka nadechl. Zorničky se mu náhle rozšířily. Cítil neuvěřitelné nutkání jít ven. Něco v jeho srdci ho hnalo ven. Musel ven, musel cítit chladivý vítr na své kůži. Neměl jinou šanci. Musel.
Neodolal. Odešel z pokoje a okamžitě vyšel z domu. Bez toho, aby o tom zpravil Itachiho, opustil velké sídlo, které předstíralo jeho domov.
Nikdo si jeho nepřítomnosti nevšiml. Sakura bezcílně bloudila po domě. Itachi seděl u sebe v pokoji a zaobíral se úvahami na jedno dané téma. Snažil se přijít na to, jak by měl Sakuře sdělit novinku, kterou se dozvěděl na schůzi, novinku, která ho dost vyvedla z míry.
Vstal a odešel ze svého pokoje. Byl plně rozhodnutý, že to Sakuře řekne. Nemohl se jí vyhýbat, nemohl to odkládat. Musel jí to sdělit, ať už bude její reakce jakákoli. Neměl jinou možnost. Musel to udělat, musel oba připravit na možné řešení nově vzniklé situace.
Šel do jejího pokoje.
Zaklepal.
Nic se neozvalo. Pokoj zel prázdnotou.
Otevřel dveře a nakoukl dovnitř. Sakuru nikde neviděl. Pokoj byl úplně prázdný. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se tam Sakura nacházela.
Zavřel dveře a odešel. Jeho tiché kroky mířily do haly, kde nikdo nebyl. Následně se vydal do jídelny, v níž bylo naprosté hrobové ticho a to jen díky tomu, že se tam nikdo nenacházel. Dál zamířil do velkého obývacího pokoje, v němž se nacházel krb, u něhož se nikdo neohříval.
Sakuru nešel teprve, když se dostal do kuchyně. Stála u ledničky a prázdným pohledem zkoumala její obsah. Nevšimla si toho, že se v kuchyni objevil Itachi. Byla myšlenkami úplně jinde. Nevšímala si ho do té doby, než lehce zakašlal.
"Ahoj Itachi," hlesla. Zavřela ledničku a pohlédla na něj.
"Ahoj," pozdravil.
Chvíli na sebe jen tak koukali. Vypadalo to, že nikdo z nich nechce začít konverzaci.
Nakonec začala Sakura: "Nechtěl jsi mi něco říct? Něco o té ranní schůzi?"
Itachi přikývl. "Pojď se mnou," vyzval ji.
Společně se vydali do Itachiho pokoje. Sakura si sedla na židli naproti Itachimu.
"Nevím, kde bych měl začít," odkašlal si. "Sešli jsme se všichni, řešili jsme, jak bude probíhat poslední den před vánočními prázdninami. Máme zařídit, aby každý student dostal dárek a navíc má každý učitel přinést každému dárek. No ale to bylo v pohodě. Probírali jsme naše povinnosti, Tsunade chce, abychom se o prázdninách věnovali škole. Chce, abychom se věnovali opravování písemných prací, chce, abychom vymýšleli nové zadání, prostě nám řekla, že se o prázdninách máme věnovat škole. Pak jsme se bavili o některých problémových studentech, řešili jsme, jestli je vyhodíme nebo ne. Prostě jsme se zaobírali normálními věcmi. Pak to vše ukončila. Ostatní poslala zpátky do tříd, jenom mě si tam nechala. Netušil jsem, co mě chce, ale zůstal jsem tam." Na chvíli se odmlčel.
Sakura se na něj zadívala. Hledala v jeho tváři náznak toho, co se jí snaží říct.
"Nechala si mě tam a začala mi vykládat něco o tom, co se může stát, když se nějaký zaměstnanec školy víc sblíží s nějakým studentem či studentkou. Říkala mi všechny následky toho, když se něco takového stane. Popisovala způsoby, jak se to dá řešit. Prostě narážela na to, že si je vědoma toho, že já a ty… no prostě, že nemáme úplně normální vztah jako učitel a studentka."
"Chceš říct, že tě nepřímo obvinila z toho, že máš něco s nějakou studentkou?" zeptala se pro jistotu Sakura. Bylo na ní vidět, že jí to překvapilo. Nejspíš nepočítala s tím, že by si Tsunade nebo kdokoli jiný mohl všimnout, že mezi Itachim a Sakurou není naprosto obyčejný vztah, který mezi učitelem a žákyní normálně panuje nebo spíš, který by panovat měl.
Itachi přikývl. "Nevím, jak na to přišla, ale vyhrožovala mi, že mě vyhodí, jestli se to nezmění. Popisovala mi, čeho všeho by byla schopná, kdybych s tebou neskončil."
Sakura jenom seděla a nic neříkala. Snažila se zvážit všechny možnosti, které se jim nyní nabízely. Nebyla ráda, že se to profláklo. Hlavně jí zajímalo, jak se to Tsunade dozvěděla. 'Špehovala nás snad? Řekl jí o tom Sasuke? Dozvěděla se o tom od někoho nebo to byla jenom její intuice? Byli jsme příliš neopatrní? Nechávali jsme za sebou náznaky, z kterých si to odvodila?' Sakura nevěděla, jak si odpovědět.
"Nechci, aby tě vyhodila," pronesla nakonec.
"O to taky nestojím," připojil se k ní.
"Tak co budeme dělat? Myslíš, že bychom se měli rozejít?"
"O to taky zrovna nestojím."
"Tak co teda? A hlavně na jak dlouho?"
"Myslím, že na moc dlouho by to být nemuselo. Je ti sedmnáct, v březnu ti bude osmnáct, kdyby se to dobře skloubilo, mohla bys po svých osmnáctinách přerušit studium. Mohla by ses někam přestěhovat…"
Sakura se na něj nevěřícně podívala. "Myslíš, že bych v pololetí mohla přerušit studium a odstěhovat se? A co by bylo s tebou?"
"Mohl bych se odstěhovat s tebou a pak bych si tě mohl konečně vzít."
"A co by bylo se Sasukem? Co máš v plánu s ním? Chceš ho tady nechat nebo snad chceš, aby šel s námi? Jak si to celé představuješ?"
"Nevím, co by bylo se Sasukem," připustil. "Popravdě jsem o tom ještě nepřemýšlel."
"Dobrý, ale proč chceš, abychom se odstěhovali až v pololetí? Proč nechceš jet už teď?"
"Protože by to bylo moc nápadné," odpověděl klidným hlasem Itachi. "Bylo by dobré, kdybys dokončila tohle pololetí. A začátkem března bys ukončila své studium na téhle škole. Odstěhovala by ses a ten půlrok bys dokončila jinde."
"A jak bys to udělal ty? Dal bys výpověď v půlce roku? To máš v plánu?"
"Ano, přesně tak," přikývl.
"A tohle ti nepřijde moc nápadné? Nepřijde ti, že tohle by bylo stejně nápadné, jako kdybych své studium ukončila teď?" Sakura si ho měřila zvídavým pohledem. Netušila, kde se ty jeho trhlé nápady berou, ale musela uznat, že na nich něco je, i když z nich naprosto vynechal Sasukeho.
"Myslím, že by bylo lepší, kdybys ukončila své studium až v pololetí. To má řád. Mělo by to hlavu a patu. Jsem si jistý, že jinou možnost nemáme. Nebo snad máš nějaký lepší nápad?" Teď si naopak Itachi měřil zvídavým pohledem Sakuru.
Sakura opětovala jeho pohled. Musela uznat, že má Itachi pravdu. Sama neměla žádný nápad. Natož něco, co by se dalo uskutečnit líp než Itachiho bláznivý plán o tom, že spolu někam utečou a pak se vezmou.
"Nemám žádný nápad," přiznala Sakura. "Vůbec nic mě nenapadá. Přesto si nejsem jistá, jestli je ten tvůj nápad nejlepší řešení téhle situace."

SakuraUchihaHaruno13
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Urie-chan Urie-chan | 29. října 2013 v 16:18 | Reagovat

waw pekny diel :) ita a saku utecu to je romanticke ale chudak sasu ..nech netrapi a zrazi ho auto :D rychlo pokracko

2 An An | Web | 29. října 2013 v 21:08 | Reagovat

Utečou a na Sasukeho se vybodnou, to se mi líbí :P, jen jestli si to Sasuke nechá líbit...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama