Otázky na téma život. Dokáže někdo odpovědět?
12. srpna 2013 v 15:16 | SakuraUchihaHaruno13 | Moje myšlenky, nápady, postřehy a úvahyKomentáře
v tomhle textu jsem se až strašidelně moc našla.
co se otázek týče. Jsou to těžké otázky.
první otázka byla proč se dál trápit když je možnost odchodu. > protože podvědomě si uvědomuješ, že jsou tu lidé, kteří by ti odchod neodpustili. Uvědomuješ si také svou zodpovědnost a stále někde v hlouby doufám že se věci zlepší.
co se sebevraždy týče. Já to nevnímám jako zbabělost. Naopak. Najít v sobě odvahu k tomu sáhnout si na život a tím strašně ublížit lidem kolem sebe to je hodně těžký úkol. Vnímám to jako protev toho, že ten člověk už prostě neví jak dál. Neodsuzuji to vždyť pokud ten člověk nechce žít a nevidí jediný duvod proč žít, tak proč by měl žít? ... když jsem byla na psychiatrii byla tam holčina co měla schizofrenii. Uklidňovat ji, když měla záchvat bylo strašně těžké, jak fyzicky tak psychicky. Jednou večer seděla na posteli tak jsem k ní přišla a ona mi ukázala že má v ruce rozbité propašované zrcátko. Zeptala jsem se ji co s tím chce dělat. Přiznala se, že chce večer ukončit svuj život ve sprše. Měla jsem pro ni pochopení. Tajně jsem si přečetla její ceník. Bylo to hrozné. Asi si myslela, že se ji od toho pokusím odvést proto se odemne chtěla odtáhnout ale já jsem ji naopak povzbudila. A proč ne? Ona je rozhodnutá svůj život ukončit. Má velmi pádný duvod. A alespoň si odpočine. Bohůžel se ji to nepovedlo.... Zabít se ale není vůbec slabost.
Nadpozemský dat? haha to určitě. Život jsme dostali to ano ale je na nás jak si ho utvoříme. Pokud si na hlavu nakydáme sračky tam to bude na hovno. Pokud se budeme snažit mít dobrý život tak to bude fajn. Ale život určitě není nadpozemský dar. Ostatně ho také schledávám trestem. Proč mi ho někdo nával když jsem ho ani nechtěla ?!...
Jsi normální. Všichni jsou normální podle různých měřítek. A zárověn nikdo není normální. Tohle je otázka kterou zodpovědět nedokážu. SAma se jí trápím ale končím ji vždy závěrem nikdo není normální a normální jsou všichni. Neexistuje definice "normálního" člověka.
a lidem odpovídáme že nejsou normální protože nejsou normální podle našeho normálu. potože udělají něco co mi by jsme nikdy neudělali proto nejsou normální. já osobně nikomu neříkám že není normální.
Nevím, jestli ti to vůbec k něčemu jee, že jsem ti to sem napsala... asi ne. Ale když už jsem si ten zajímavý článek přečetla chtěla jsem ti ho okomentovat.
hlavně jsem z toho článku nabyla dojmu, že jsme si v mnohém podobné a že máme podobný neli stejný náhled na život
[2]: Zajímavé jsou první věty tvého komentáře:
protože podvědomě si uvědomuješ, že jsou tu lidé, kteří by ti odchod neodpustili.
Přijde mi zbytečné žít jenom pro to, aby se ostatní necítili sami. Opravdu si myslím, že kdybych odešla, možná by mi to někdo neodpustil, ale ne kvůli mně, kvůli sobě. Vadilo by mu spíš, že jsem ho nechala samotného, než že jsem odešla.
Kolem sebe právě slýchám, že život je dar, ale ostatní už nezajímá, jak to vnímám já. Je mi jasné, že se říká, že si tu nenávist v sobě děláme sami, ale i neposkvrněné, čerstvě narozené dítě v sobě může mít od začátku života sklony k sebepoškozování případně i sebevraždě. Vím to, já mám temnou duši, vnímám, co ostatní ignorují, zabývám se tím, čím ostatní pohrdají, dělám to, co většina z okolí odsuzuje. Mám k tomu sklony, měla jsem to už jako malá, nikdo mě před tím nedokázal ochránit, nikdo mě nemohl chránit přede mnou. Nikdo mi totiž do mysli nevidí, neví, na co myslím. Ani netuší, že jsem doopravdy přemýšlela o sebevraždě, měla jsem dokonce i datum, ale neměla jsem odvahu.
S nikým takovým (jako ta holčička) jsem se dosud nesetkala. Ale myslím, že je na každém z nás, jak se svým životem naložíme. Jenom si ostatní myslí, že nám budou řídit život, že nás budou nutit žít i proti naší vůli.
A ten tvůj komentář mi k něčemu byl, alespoň vím, že nejsem tak úplně sama s tímto názorem.
Možná opravdu máme něco společného, děkuji.
Aktuální články
- Jsem věčný snílek a ty jsi můj sen7
- Poslední andělův nářek12
- I jediná vteřina, natož pak celý život!
- Jsem věčný snílek a ty jsi můj sen6
- Poslední andělův nářek11
- Poslední andělův nářek10
- Jsem věčný snílek a ty jsi můj sen5
- -Poslední andělův nářek9
- Jsem věčný snílek a ty jsi můj sen4
- -Poslední andělův nářek8










Pokládání otázek o smyslu, účelu, důvodu a správnosti života je bludným kruhem většinou v ne příliš optimistické rovině pro každého. Nejzrádnější je, že i nalezená odpověď ztrácí po čase svou váhu a cizí odpověď ji nemá nikdy.

Otcem takových myšlenek bývá nečinnost. Proto, daleko spíš než hledat odpovědi, by bylo lepší se nějakým rozumným způsobem zaměstnat. Nejdřív to pomůže pouze nemyslet, ale později zjistíš, že každá smysluplná činnost umí dát odpověď na téměř všechny otázky a pochybnosti o životě. Vážně.
Jo a taky na to pomáhá rostoucí věk. Neznám nikoho, kdo by si v určitém věku (nechci psát zrovna puberta, ta to být nemusí) neříkal, že je jinej, divnej a jeho existence nemá cenu.